Jsme lidé, ach ano, začíná mě to čím dál více fascinovat! Nikdo není tak nevinný jak se tváří a všechny nás do jednoho ovládá komplikovaná zlá vůle. Pohrávat si s ostatními je mnohem větší pokušení, než si kdo dokáže představit. Jsem hodná holka, ale přesto mám čím dál více pocit, že mi bylo souzeno být zlá. Je hezké všem vyjít vsříc,

Panika. Já jsem takový nespolečenský trotl který se bojí lidí. Jak mám jako takový nespolečenský trotl který se bojí lidí zvládnout zítřejší cestu do Opavy s jedním podnikatelem kvůli práci, která je společensky založená?
Jak mám přežít zítřejší den?
Jak mám přežít ranní stres, který mě připíchne k posteli a já nebudu schopná najít na sebe ani njaké normální

 Panečku, panečku, tak jsem doma. Byla jsem nakonec nakoupit ty granule a musím říci jenom jedno, nádhera! Opravdová, nefalšovaná nádhera! Ta zimní krajina je neskutečná, jsem z toho naprosto unesená, už dlouho se mi nenaskytl takový překrásný pohled na zasněžené pláně, lesy a cesty. Hlásím že jsem úspěšně přežila nové boty a nerozbila jsem si hubu na ledu, no a

 Mám za sebou naprosto příšernou noc, naprosto nevyspaná, unavená a ještě brzo na nohách, dnešní den mi začal opravdu slvěle když ho budu počítat od půlnoci a ne od toho co jsem se vykopala z postele s tím, že to nemá smysl, ejhle Jun je tak nevyspaná a to si šla lehnout kolem půl dvanácté, od techniky se odpoutala o půlnoci, což je pro mě ještě brzo, ale ten průběh

...
 Rok 2016 je za mnou uběhlo to rychleji než jsem předpokládala. Občas se objevily světlé chvilky, ale není to nic pro člověka co rád tápe ve tmě jako já. Je pro mě lepší být skrytá ve stínu, než jim stát po boku v jejich vlastním, pomyslném a lhostejném dialogu plném lží, co vedou na cestě svým životem. 

Možná bych zase mohla začít psát,