|
7. leden 2016 v 20.07 | rubrika: Co bylo, už není
Pár hezkých vzpomínek se mi naskýtá při pohledu na zasněženou krajinu. No dneska je to trošku jinak. Nejsem na vesnici, ale ve městě, je to trochu chabější pohled, než jsem očekávala. Řekněme tedy tomu, že se bývalému sladkému domu v tomhle ohledu nedalo nic vytknout. Jenže tohle už je taky pryč milá Jun, Ranmaru, nebo kdo že to vlastně jsi. Jak se cítíš když víš |
přečteno: 41x | přidat komentář
|
|
2. leden 2016 v 02.08 | rubrika: Co bylo, už není
Kdysi tu bylo něco, možná lépe řečeno někdo. Melodie se mi opět vracela, cítila jsem že konečně mohu mluvit, konečně mohu psát, po těch dlouhých dvou letech v ukrutném opojení temnoty, do které jsem se sama uvrhla. Ach, jaké to hořké zklamání! Byla to moje vina, příliš se nechat unést někým, kdo nestál ani o kapku mojí pozornosti, trochu mě to zamrzelo, ba a ne. Jenže |
přečteno: 46x | přidat komentář
|
|
30. prosinec 2015 v 13.32 | rubrika: Co bylo, už není
Chci zapomenout, již tolikrát se to opakovalo že už mě to nudí. Nepotřebuji to cítit znovu, umírá tam kde jsem ji nechala, pořád dokola dere se do mé hlavy, leží ve vzpomínkách, ale já ji musela zabít, vzala mi všechno a přitom ze mě udělala tohle, měla bych ji nenávidět. Těžké je nenávidět někoho komu rozumím. Ne, zase lžu sama sobě, jak potupné je tohle si přiznat. Svádím to na ni a přitom jsem |
přečteno: 35x | přidat komentář
|