Život je prazvláštní místo, nemyslíte? Vždycky jsem přemýšlela nad účelem žití, dříve mě tahle myšlenka zajímala. Proč se lidé rodí do špatných a dobrých rodin, proč své vlastní životy zahazují pro správné a nesprávné, dobré, špatné, zlé, věcí a rozhodnutí, která jim mnohdy ani nepatří. Asi jsem už příliš zhrzená lidmi a životem. Proč nad tímhle vším uvažovat, rozebírat životní moudra a špatnosti?

 Obloha zdobená je měsíční září,
krajina pokrytá kapkami deště,
ptám se sama sebe v tomhle tichu,
..kolikrát ještě?

Hvězdy skrývají své pravé tváře,
a vítr do rytmu myšlenek jen tiše hučí,
vše jen jako úryvek ze snáře,
..mou duši pomalu mučí.

 A v dálce potají se smějí,
bláznovi jehož slova znějí:

Toužím