Vždycky jsem byla dobrá v souzení lidí a proto jich mám ráda jenom pár..
Článek 26.8
Komentáře k článku: 26.8
barjoha: Jak pravil maniodepresivní paranoidní android Marvin - Život! Můžeš si ho hnusit nebo ignorovat. Ale líbit se nemůže nikomu! 
Smrtí život nekončí. Naopak. Pokračujeme dál v jiném těle, dokud nenapravíme všechny špatnosti z minulých životů. A čím dřív se sami se sebou srovnáme, tím dřív dosáhneme klidu.
Já jsem šťastná, i když to byla dřina. Ale teď beru život jak je a je mi fajn. I když mě někdy serou děti, manžel, lidi v práci...
ranmaru: Zní to hrůzně a zdlouhavě, tak to abych se začala bát 
Ale souhlasím, každý si svým způsobem budujeme tíhu, kterou sebou budeme vláčet i po smrti. Ale cosi budeme nalhávat, kdyby bylo všechno perfektní, nebylo by to ono
A manžel s dětmi můžou být někdy pořádné třešničky na dortu
barjoha: Jsou to miláškové, ale někdy vydají za celý třešňový sad
Kolega tvrdí, že se všichni narodíme se stejně naplněným pytlem štěstí, jen máme každý jiný dávkovač
Tak si zkus ten kohoutek víc povolit 
hroznetajne: A právě proto, že tu je to dobré vedle špatného, tak dřív nebo později se ukáže něco, co ti ukáže směr a zase důvod, proč se radovat. Nebude to zítra. Třeba za hodně dlouhou dobu. Neber svůj aktuální stav jako něco, v čem se budeš nacházet navždycky. Věř, že se to zlepší. Fakt. Přísahám. Jde to nahoru a dolů. Houpačka. Krása života .
Nebuď smutná . Lehce se to říká, vím. Snad to bude brzy lepší.
Jo a jsem ráda, že jsi zpátky. Už jsem se bála, že jsi to tu opustila 
.
ranmaru: V to doufám, i když je to někdy pekelné čekání. Nevím jestli se mi štěstí v životě vyhýbá. Musela jsem být v minulém životě hrozný tyran
Nechci to zakřiknout ale mám takový pocit, že se to lepší, (třikrát klepe na stůl) každopádně děkuji, zase cítím, že dokážu sepsat alespoň pár blábolů a jsem za to ráda. Opustit vás a přijít o všechno to možné počteníčko, to nemám v plánu