|
30. prosinec 2015 v 13.48 | rubrika: Povídky vší chuti
Dívám se na tebe s očima přivřenýma. Nikdy by mě nenapadlo, že to může skončit tak rychle. Začaly jsme společně psát tuhle novou kapitolu života, nikdy jsem si nepřipadala tak šťastná. Nikdy jsem neměla tak obrovský pocit klidu a bezpečí, jako jsem měla s tebou. Nikdy mě nikdo nemiloval tak jako jsi to dokázal ty... Aniž by jsi řekl cokoli co by mě táhlo na tvou stranu, získal jsi si mé srdce, |
přečteno: 20x | přidat komentář
|
|
30. prosinec 2015 v 13.42 | rubrika: Povídky vší chuti
Znáte tu posedlost? Tu co není zdravá a někdy dokáže i zabíjet? |
přečteno: 15x | přidat komentář
|
|
30. prosinec 2015 v 13.23 | rubrika: Povídky vší chuti
Byla jsem se dneska ráno jenom tak projít na zasněženém poli, to víte chytit nějakou tu inspiraci pro psaní a také si ulevit od těch hrůzostrašných myšlenek, co mě poslední dobou tak sužují. A poté co jsem minuty zírala na prázdný myslivecký posed, se mi k večeru usadila v hlavě taková malá, smutná jednorázovka a já se s vámi o ní ráda podělím... |
přečteno: 17x | přidat komentář
|
|
30. prosinec 2015 v 13.22 | rubrika: Povídky vší chuti
Víš, chtěl jsem tu pro tebe být ten nejdůležitější, dát ti naději a chuť do života, ukázat ti smích, ve který už dávno nevěříš. I když nejsem zrovna nejlepší společník, chtěl bych vzít tvou ruku a dát ti trochu toho pocitu spokojenosti, ten pocit být milována... Sám jsem pořád jenom uzamknutý v samotě, možná je načase vystoupit z ní ven. Tiše tě pozoruji už léta, ale nikdy jsem neměl odvahu |
přečteno: 10x | přidat komentář
|