Je to dlouhá doba, nezdá se ti?

30. prosinec 2015 | 13.48 | rubrika: Povídky vší chuti

Dívám se na tebe s očima přivřenýma. Nikdy by mě nenapadlo, že to může skončit tak rychle. Začaly jsme společně psát tuhle novou kapitolu života, nikdy jsem si nepřipadala tak šťastná. Nikdy jsem neměla tak obrovský pocit klidu a bezpečí, jako jsem měla s tebou. Nikdy mě nikdo nemiloval tak jako jsi to dokázal ty... Aniž by jsi řekl cokoli co by mě táhlo na tvou stranu, získal jsi si mé srdce,

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 20x

Posedlost

30. prosinec 2015 | 13.42 | rubrika: Povídky vší chuti

 Znáte tu posedlost? Tu co není zdravá a někdy dokáže i zabíjet?
Je špatné na někom tak moc lpět že ho to doslova trýzní?

Byl ní tolik posedlý, miloval každý její dotek, každý její nádech vnímal třikrát hlasitěji a i když stála pár metrů od něj, cítil její nádhernou a zářivou duši. Toužil se jí dotýkat, toužil se jí smát, toužil po každém jejím pohledu. Svazoval ji k sobě víc

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 15x

Kam jsi zmizela?

30. prosinec 2015 | 13.23 | rubrika: Povídky vší chuti

 Byla jsem se dneska ráno jenom tak projít na zasněženém poli, to víte chytit nějakou tu inspiraci pro psaní a také si ulevit od těch hrůzostrašných myšlenek, co mě poslední dobou tak sužují. A poté co jsem minuty zírala na prázdný myslivecký posed, se mi k večeru usadila v hlavě taková malá, smutná jednorázovka a já se s vámi o ní ráda podělím...

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 17x

Polibek smrti...

30. prosinec 2015 | 13.22 | rubrika: Povídky vší chuti

 Víš, chtěl jsem tu pro tebe být ten nejdůležitější, dát ti naději a chuť do života, ukázat ti smích, ve který už dávno nevěříš. I když nejsem zrovna nejlepší společník, chtěl bych vzít tvou ruku a dát ti trochu toho pocitu spokojenosti, ten pocit být milována... Sám jsem pořád jenom uzamknutý v samotě, možná je načase vystoupit z ní ven. Tiše tě pozoruji už léta, ale nikdy jsem neměl odvahu

žádné komentáře | přidat komentář | přečteno: 10x