Vždycky jsem byla dobrá v souzení lidí a proto jich mám ráda jenom pár..

ranmaru: Ach, opravdu nevím co napsat, snad jenom že mne velice překvapilo, že je někdo ochotný přečíst si něco z mé tvorby.
Samozřejmě mě to potěšilo a to možná více než jsem čekala.

Vždy jsem měla za to, že má tvorba je chabá, že jí cosi chybí, nakonec jsem přišla jenom na to, že je krapet smutná. Jenže když je život smutný, jako mohou být básně ze srdce psány veselé? *usmívá se*
Každopádně jsem mile potěšena a pokračovat v nich budu, už jen protože psaní básní mi pomáhá nejen ventilovat mé vnitřní pocity, ale také se zbavit té tíhy, která občas sužuje mojí duši.

PS: Jsem ráda, že jsi se ponořila do čtení mých básní, pokusím se tě nezklamat při mé další tvorbě, tvůj komentář mě zahřál u srdce a vykouzlil úsměv na tváři, děkuji.