ranmaru: Tak to bych si ani nedovolila tvrdit, jsou lidé co jsou na tom mnohem hůře než já. Akorát mám vskutku obavy o své zdraví a chtěla bych to řešit. Naposledy jsem to tady málem nezvládla a nebýt se mnou má pohotová kamarádka, kdo ví kde bych teď byla.
Psychologickou péči nevyhledávám, cítím se vždy hůř. Nedokážu jim o svých problémech říci, vyzkoušela jsem jich několik, dokonce jsem dojížděla do cizích měst jenom abych zjistila zda je to doktorem ke kterému docházím, ale ukázalo se to jako většinový problém u každého z nich. Pokus o vylití si srdce psychologovi mi nepomáhá, nejen že mu ani z části neřeknu jak na tom jsem, ale kromě toho se hroutím pokaždé co od něj odcházím, proto jsem přestala docházet ke všem u kterých jsem byla nahlášená a bylo mi lépe, alespoň na chvíli. Myslela jsem si že ty stavy záchvatů pominuly, ale vrací se... a toho se bojím.

Teď když jsem byla u té poslední doktorky, kde právě potřebuji to doporučení, necítila jsem se přes ten svůj strach až tak bídně jako doposud u všech kam jsem docházela, možná proto to nechci ještě vzdát, zkusím svůj strach překousnout a k tomu obvoďákovi jít, nebo mu v nejhorším alespoň napsat dopis.

Jinak děkuji, vážím si toho!