Vždycky jsem byla dobrá v souzení lidí a proto jich mám ráda jenom pár..
Článek Proč tolik záleží na vzhledu?
Komentáře k článku: Proč tolik záleží na vzhledu?
hroznetajne: To je dobře, že to bereš takhle. Bohužel máš pravdu. Vzhled je v našem světě prvotní věc. Je důležité být dobře oblečen, u holek nalíčeny (já se tedy také maluji, ale neholduji vrstvám makeupu a přemalovávání rysů ve tváři), celkově ideální postava je také důležitá (otázkou je, co je to ideální?), krásné vlasy, moderní doplňky... to vše je ale jen schránka.
V životě se mi potvrdilo, že většina"dokonalých" princezen má v hlavě jen kaši. Ne všechny, ale většina. Jsou tak zahleděné do sebe, že na nic jiného už ani nezbývá čas. Skoro každý den jezdím autobusem a jedna podobná slečna jezdí také. Sedí na sedačce a u obličeje si drží zrcátko. Cesta trvá 45 minut a ona se celou dobu na sebe dívá, pozoruje se a upravuje. To už je podle mě zvrhlost, ale spousta lidí má jako prvotní cíl být dokonalý a krásný za každou cenu.
Bohužel. Na druhou stranu si velmi cením lidí, co instinktivně vyhledávají lidi podle toho, jací jsou uvnitř. Pro mě je dost těžké najít si spřízněnou duši, protože většina lidí v mém okolí má úplně jiné priority.
ranmaru: Myslím si, že je to s tím vzhledem ale přehnané. Dobrá beru to, že se člověk do práce upraví aby nevypadal až nějak příšerně. Já teda nejvíce dbám na úpravě svých vlasů. (to protože mám od přírody hrozně vlnité až nemají tvar a proto si je každé ráno alespoň trochu upravím žehličkou, aby nevypadaly tak neučesaně a neposlušně, jaké ve skutečnosti jsou. I já si dám sem tam řasenku pro zvýraznění řas, protože dělám mezi lidmi v hotelu, ale to je tak všechno...) Zajisté mám kolegyně, které chodí jako umělé krásky, jak jinak... To je zkrátka všude, kam se dneska pomalu člověk podívá, je mi z toho docela dost smutno.
Idealita dnešní doby je hrozně neurčitá, podle mě je ideální postava dívky tak v normě, vím že dneska se hodně hranice ideálnosti pohybuje poblíže anorexie. Dokonce jsem četla články, kde dívka dokonce anorexii vychvalovala, což pro mě bylo naprosto šokující. Někdy to co lidé mají v hlavě nedokážu pochopit, i když bych se o to více pokoušela, jsou věci nad kterým rozum zůstává stát. Pro mě je teda přijatelnější, když je dívka tak akorát, že nemá nohy jako dva špalky, ale člověk se má na co kouknout. Kam se dneska člověk podívá je hodně holek, které pomalu nepřesahují padesáti kilům, což je podle mě hrozné. Ale není to jenom jejich vina, když zapátráme trochu hlouběji, proč to ty dívky dělají? Aby se líbili... komu? No přeci chlapcům. Takže je to i tím, že si kluci dělají velké nároky, ale podle mě to už není o tom pravém, už to není o lásce, o tom spřízněném duševnu, ale spíše o té kráse. O tom mít co nejhezčí holku v posteli a chlubit se ostatním.
Doplňky jsou krásné, když je holka umí volit s rozvahou. Neodsuzuji ani tužky na očí, ani ten makeup když se nanese na tvář s lehkostí. (jednou si má kolegyně přejela nehtem po tváři, až se jí tam udělala ve všem tom nánosu viditelná rýha, no bylo mi z toho až špatně) Tohle už mi také připadá moc. Mě přijde dívat se do zrcadla jenom deset sekund na veřejnosti hloupé. 
Já teda preferuji duševní hodnoty, když se ten člověk dokáže nad věcí zamyslet a řekne mi smysluplný názor. Ano, nejsou takové všechny, ale i mě se potvrdilo že tyhle dívky většinou toho mnoho nepoví. Buď často slýchávám jako odpověď nevím a nebo něco ve smyslu a proč se na to ptáš? Zkrátka mi přijde že nemají ani snahu nad něčím jiným než co si na sebe zase zítra vezmou přemýšlet. Přijde mi to smutné, možná jsem divná že mi to přijde smutné, ale kamkoli se dneska podívám, je tak málo lidí co se chtějí v něčem zdokonalovat, co mají zájem se učit, vzdělávat sami sebe a zvyšovat své duševní hodnoty. Zrovna nedávno jsme se bavily o práci a kráse s ní spojenou, je to sice smutné ale hezcí lidé mají i dneska lépe placenou práci. Tedy, když vynechám politiku, tam člověk nemusí být ani krásný a jak tak občas sleduji zprávy, už ani chytrý
Takových lidí si vážím i já, ale dnes jich je opravdu málo, vím jak to myslíš. Já si hodně zakládám na fantazii a na tom, aby ten člověk nebyl tak… stereotypní jako ostatní. Pro mě stereotypnost ztratila význam, mám ráda, když se člověk dokáže zamyslet nad maličkostmi, nad oblohou plnou melancholických červánků, nebo dokáže popsat a ocenit krásu hvězd. Mám ráda lidi, co nepohrdnou přírodou a mými slovy, co vidí smysl i v těch nejmenších věcech, jako je úsměv nebo slzy, či pitomé odejmutí… Je to zvláštní, ale mám pocit že ve svém okolí nikoho takového nemám. Když bych měla vypsat ty priority mého okolí, tak je to jenom o cigaretách, penězích, vzhledu a alkoholu, smutné… smutné… 
A promiň za slohovku, já miluji psaní... 
hroznetajne: V pořádku , ráda jsem si početla. Koukám, že máme hodně společného .
Věřím, že jednou najdeš spřízněnou duši...
ranmaru: V to nakonec přeci věřím a doufám i já.
Tak to mě těší, nesetkávám se moc s lidmi, kteří na věci pohlíží podobně, ale možná je to tím že už jsem mezi všemi těmi lidmi přestala dávno hledat
ranmaru: Ale notak... Jedna z důležitých věcí, na které jsem v životě přišla je, nikdy se nevzdávat. Tak neudělej stejnou chybu jako já a hledej dál, on se jednou někdo najde