Být chladná jako led,
není to co by chtěla,
točíc se kolem ní svět,
přec v něm neuspěla.
Jest bídná existence,
holka naivní a hloupá,
s myšlenkami oběšence,
dál do temnoty stoupá.
Slunce už nesvítí,
déšť už ji nudí,
fantazie bez požití,
již se nikdy neprobudí.
Slzy jí nezbyly,
samotě propadla,
tam někde v končinách,
v prázdnotě uvadla.
Nikdy se nevrátí,
nikdo jí nenajde,
s její tonoucí samotou,
si již prosím nehrajte.