To tajemství?

 To tajemstvím které uchovávám ve svém srdci. Proč jsem to odmítala?
Byla jsem jenom loutkou na provázku? Loutkou svého vlastního smutku?
Nemohla jsem si pomoct...
V roli osamělého jezdce, proč mě to donutilo zůstat vzadu?
Zachovat tento pocit hluboko uvnitř, zavřít své srdce, klesla jsem tak nízko.
Věděla jsem to...
A přesto jsem zůstávala stejná.
Zlámané srdce a pomatená duše, běžela jsem ale nemohla se schovat.
Uspala jsem se hlubokým spánkem, ale tvůj hlas mě donutil se probudit.
Tvá ruka byla v mých snech tak teplá, proč jsem se ji nechytila dříve?
Jsem šílená, zmatená, ztracená... Ochotna tancovat pro tvou vznešenost.
Pořád mě miluješ?
Protože já tebe ano.