Sutiny

 Co bylo, to bylo,
pod šelestí mého srdce zbylo..
Když slzy padaly, padaly,
V sutinách mojí duše - tam zůstaly..
Vlákna pavučin tvých...
Těch co mou duši přeťaly, ta slova...
Jako ty červy co se mou hlavou vrtali...
Z mramoru v tmavé mlze, stloukám mu kříž.
On prosil mne tiše.
Já nenechala jeho slova plout ku mne blíž.
Temnota, tvá prostoupila jeho duši.
Světlo v něm pohaslo, on se vzdal.
...Tohle přála sis celou dobu?
Aby zešílel a nakonec skončil v hrobu?
Kopu hlubokou jámu, mozoly na rukou mi praskají.
Slyším zpěv mrtvých duší... a jejich slova co potichu šeptají...